EMERSON FITTIPALDI NEPŘIJEL
Sociální demokrati si ho pozvali, aby dělal křoví expremiéru Paroubkovi a panu Bendovi ve čtvrtek odpoledne na náměstí před radnicí.
Hrabě, podezírám ho z nemístné lidumilnosti, se oblékl do kabátu sovětského oficíra a hnal před sebou Střapečka i Metličku - polonahé
postavičky z dětského seriálu za totality – chtěli potěšit oba soudruhy svou žádostí o autogram do spisku Nejedlého o Jiráskovi při evidentním nezájmu
teplické veřejnosti o předvolební akci.
Přiznávám, že jsem je následoval rád a nesl jim láhev koly, aby je nějaký mravokárce neosočil z nevhodné konzumace.
Bylo to prozřetelné.
Po
příchodu se na ně vrhla městská policie a snažila se je přesvědčit, že polonahotou  nepatřičně
konkurují placeným hosteskám. Odvádí pozornost od jejich vnad. Samolibý pán jim nabízel tisícovku, když navléknou
přijatelný šat, a udivilo ho, že se nějaký pochybný kumštýř nenechá zkorumpovat. Linda mi přišla oznámit, že nás
monitorují bezpečnostní kamery. Jenom Hrabě v uniformě komunistického okupanta nevzrušil  žádného ochránce
zákona a obávám se, že tím dává nebezpečný signál případným teroristům, kdyby se chtěli
zneviditelnit a zaútočit na gigantickou nestvůru spojů, která dominuje prostoru směrem k Alejní. Pro jistotu jsem celou dobu drmolil modlitbičku z dětství a
sledoval obzor s obavou, zda se mezi mraky nevyhoupne militantní islamista s RPG na létajícím koberci.
Chmurnou představu zahnaly až hvězdy ČSSD.
Na Metličku a Střapečka se vrhl člen ochranky stranického papaláše. Pohledem hledal nepřítomného popletu Háska, který je minule
doprovázel v převleku za Antala Staška, a panovačně velel státní policii. Zmatené mladíky v uniformě odradilo od
neuváženého zásahu hlasité volání po svobodě z úst okolních občanů. Zahlédl jsem i
známou autorku  lesbických příběhů.
Hrabě opět unikl pozornosti v kabátě s lesklými ozdobami a ego alternativního umělce se schoulilo pod drtivým
nezájmem mocného úřadu.
Nastalo přežvykování slov bez obsahu v ústech samozvaných spasitelů. Z hlediska invence: žumpa populistických
výkalů. Expremiér zavzpomínal na dětská léta, kdy fandil motorkám, na rozdíl od jistého
nádražáka s ambicí myslet to  upřímně při posunu. Metlička se Střapečkem
se zařadili do nedlouhé řady na autogram a najednou mi došlo, že celá předvolební akce se obešla bez potlesku.
Expremiér raněný slepotou se nechal odvést ochrankou do oranžového stanu.
Střapeček a Metlička se nedočkali podpisu.
Bylo mi upřímně líto bývalého mistra světa ve Formuli 1.
Alain Prost by si zasloužil mnohem větší pozornost za odvahu riskovat život na závodním okruhu, ale Emerson Fittipaldi projevil víc rozumu.
PODZEMKA
Cestu z okraje města do
centra dění člověk pořídí za různou cenu. Pokud třeba bydlí někde na sídlišti u Luny a zvolí dopravní prostředek určený k
veřejné přepravě, zjistí, že prostřednictvím MHD to přijde na čtrnáct korun. Levnější a relativně rychlejší
je vlakové spojení z Proboštova na teplické nádraží za deset korun. Pokud pojedete meziměstským autobusem třeba od
Kauflandu,
zaplatíte pouhých šest korun. Zajímavé zjištění, ale proslýchá se, že někteří
iniciativnější radní protkali podzemí našeho města sítí privátních tunelů pro vyvolené nad rámec
svých mandátů a ražbu prý financovali z veřejných prostředků. Zázračný je i způsob přepravy. Někde na periférii vlezete do kanálu s
pomyslnou holou zadnicí a igelitkou v ruce, aby jste se v centru vynořili jako kulantní člověk s úspěchem hodným Billa Gatese v okresním
měřítku. Rád smeknu před podobným divem, kdyby se nejednalo o evidentní svinstvo na úkor přijatelnějších
prostředků. Na rozdíl od Vilíka, který značně přispívá na charitu, aby alespoň částečně ulehčil svému svědomí, naši abonenti
podzemní linky to halasně mají na háku s tvrzením, že je to věc pokroku.
Vladimír Ondys 6. 10. 2006
O INTERNETU
Věnoval jsem mu spoustu času, je to nepostradatelný pomocník pro rychlou komunikaci a výjimečný možností šířit informace bez zásahu
všelijakých cenzorů. Nebojte se o lokaje vlivných, nikdy nevymřou, jenom se umí zahalit do populisticky přijatelnějšího oděvu.
Už velmi dlouho mi vrtá hlavou, kolika (ne)mocným musí internet ležet v žaludku a pomyslně jsem se jim poškleboval.
Dnes mi zatrnulo při televizních zprávách. Nějaký lidumilný starosta vymyslel možnost připojení nových zájemců zdarma na obecní server
v zájmu veřejného blaha. Na první pohled se to zdá bohulibé, údajně jde jenom o nad rámcové využití dříve
proinvestovaných peněz a občané ušetří až několik stovek měsíčně.
Úžasné!
Je v tom malinkatý háček: Z hlediska dokonalých zákonů této země se musí provést určitá selekce v přístupu, aby se neohrozilo soukromé
podnikání. Začne to komerčními servery, jako je třeba Seznam, a kde to skončí?
Nevím, ale vzhledem ke svému věku si pamatuji legendární rozhlas po drátě za minulého režimu. Dokonalý filtr pro spoustu domácností od
ideologicky nevhodného rock´n´rollu až po rádio Luxenburgh. Úmyslně jsem se vyhnul tradičním nepřátelům komunistického režimu v podobě zahraničních
vysílačů. Tehdejší posluchač podivného přijímače se dobrovolně vzdal možnosti volby už značně omezeného programu s důvěrou v moudrost úřadu, který to vždy
myslí dobře. Třeba s vymýváním mozku od společensky nevhodných postojů!
Musel jsem se štípnout do tváře a kouknout na kalendář.
Pro jistotu.Není to sen z dávné minulosti, ale nabízím spojení na své
internetové stránky, než vám to někdo zatrhne.
začátek
O HNOJI
Sledoval jsem televizní dokument ze švýcarského venkova očima šéfredaktora Reflexu Petra Bílka a slyšel pohoršený křik duté hlavičky.
Nedivím se, trefné údery.
Z podivných důvodů se u nás stává příliš často, že se voli urvou ze řetězu, proniknou mezi lidi a populistickými návrhy jim podsouvají
výhodnost nějakého stáda. Z ideologických i konzumních důvodů se tváří netečně k důsledkům bezuzdé pastvy. Zaslepeni touhou po zbožňování nejhmotnějších
odmítají existenci výkalů, a tak zdánlivě není důvod k úklidu. Skoro všichni jsme se v nich naučili pohybovat s přezíravou bodrostí při častém stavění
nadživotních model z vděčnosti k největším z volů, i když nevábná močka sahá už po bradu nejmenším lidem. Je paradoxní slyšet, že hnůj má cenu zlata v
jednom z nejbohatších států Evropy. Prý se v něm ukrývá budoucí plodnost země.
Dobrý hospodář se pozná podle invence při uskladnění chlévské mrvy a reprezentuje se upraveným hnojištěm před
domem.
Je to neuvěřitelná zhovadilost pro našince se slámou v botách, ale pancéřové trezory praskají ve švech v jejich bankách a neohrozí je
ani astronomická půjčka volům utrženým ze řetězu, aby mohli diktovat voloviny naivním lidem.
Jsem z toho jelen.
Vladimír Ondys 6. 10. 2006
O ZÁVISLOSTI
Nezávislost je podle mého soudu nejvyšší forma závislosti na osobní svobodě.
V životě, u nás snad až příliš často, přichází okamžik, kdy je třeba prokázat, jak si ceníme svobody. Za totality jsem
se naučil nadřadit vnitřní svobodu nad vnější a musím přiznat, ač nerad, že jsem často osvědčený způsob uplatnil i dnes, kdy jsme na tom mnohem lépe.
Hrubě se mi nelíbí, jak se v politice a paradoxně ve stranách s demokracií v názvu upřednostňuje bojovně sevřený šik za
autoritativním vůdcem s nadřazením stranické disciplíny před svobodou názoru a zdravým rozumem. Je to relikt minulosti, nebo se to pouze vyplatí při sledování
nějakého osobního cíle s pokleslým záměrem?
Od spousty lidí slýchávám, že je normální obohatit se z titulu nějaké funkce a že by nejednali jinak. Jejich
občasná kritika špatného chování pravděpodobně pramení ze závisti a nemožnosti obrátit podobnou příležitost ve vlastní prospěch.
Jejich postoj svědčí o žebříčku hodnot a hlouposti brát vážně podobné horlení. Nechci polemizovat o smyslu očekávání spásy ze
strany různých papalášů, smršti zákazů i příkazů, obludného přístupu byrokratů a nechuti postavit se čelem k problému. Mnohem
zajímavější je snaha hledat řešení i v případě konfliktu s (ne)mocnými na vysokých postech. Nevěřím, že je to boj s větrnými mlýny -
je sice pro někoho symbolické při pohledu na vrcholky Krušných hor, hyzdí je pravnuci v podobě elektráren, varovně kynout ukazovákem – z historie
je ale patrné, jak směšně vypadal koráb s několika palubami zlověstných děl, když nastalo bezvětří v klíčovém okamžiku. Hrstka odvážlivců ho
dokázala poslat ke dnu i z obyčejné veslice.
Mám rád chytré a kurážné lidi, kteří vidí dál, než je špička vlastního nosu.
Vladimír Ondys 8. 10. 2006
Proletarizace střední vrstvy, tohoto předního opatrovníka a tvůrce západní civilizace, patří k
nejzávažnějším změnám naší doby. Elita tvořící pilíř vzdělanosti a kultury byla vládní politikou prakticky dohnána k
přijetí bídné morálky průmyslového ghetta.
Historik a politolog Paul Johnson
|
